Islámští džihádisté nás, naše hodnoty a naši civilizaci vidí jako perverzi islámského božího řádu, kterou je správné zlikvidovat. To vše pro větší slávu islámu a pro jeho rozšíření po celé zemi, jak bylo předpovězeno. Postavit proti tomuto předurčení k nadřazenosti sbližovací besídky, varovné náramky a osvětové příručky o sexu je sice placeno z inkluzivních grantů, ale jinak celkem mimo. Svědčí to jen o naprostém nepochopení propastného rozdílu kultur a hodnot, které na sebe narážejí. Kde není úcta k životu, tam řeči o porozumění neplatí. Kde chybí respekt, tam ovce těžko přinutí vlky hlasovat.
Intelektuálové a politici budou donekonečna spekulovat o "aspektech", ale ti, kdo se na ulicích postaví džihádistům jako první, budou obyčejní chlapi - fotbaloví fanoušci, dělníci, kluci z ulice - prostě ti, pro které mají takzvaně lepší lidi jen pohrdlivé nálepky "primitiv, nácek, trumpofil". Roy Larner, fotbalový fanoušek z Londýna, seděl s kamarády v hospodě, když tam vtrhli tři vrazi s noži. Měl k obraně jen svoje pěsti a fotbalový válečný pokřik, přesto zatarasil dveře a rozdal si to s alláhovými vojáky tak, aby ostatní z hospody stihli utéct.
Těm ostatním to nevyčítejte. V té zemi zakázali nosit lidem i pepřák nebo zavírací nůž, ale nechali muslimské gangy znásilňovat stovky školaček v Rotherhamu a jinde. Léta do lidí politici a média hustí, že jen oni vědí co je správné, ne hloupý lid. Že nesmějí proti zlu sami udělat nic, maximálně se "semknout" a zazpívat Kumbaya a čekat. To se ale mění. Pomalu, ale jistě.
Je to takový huntingtonovský střet kultur. Střet macho kultur, které bojují o jednu niku...
Nazrávalo to postupně a dlouho. Ať se nám to líbí nebo nelíbí, pomalu končí svět, kde o politice a veřejném mínění rozhodují batikovaní absolventi fildy, okaté genderistky, sexuálně nevyhranění zaměstnanci think-tanků a plaší brýlatí kariérní politici, jejichž hlavní schopností je nikomu nevadit. Svět, který na policisty, vojáky, sportovkyně, jaderné fyzičky a řemeslníky kouká jako na nebezpečnou zvěř, kterou je třeba zregulovat. Který díky desítkám let tažení proti "nacionalistům" a "extremistům" nemá v politice žádné vůdčí osobnosti pro krizové chvíle.
Historie se opakuje, společnost je systém s dynamickou rovnováhou, oscilující mezi protiklady. Po dekádě NewAge hippies nutně přijdou zase thatcherovská léta osmdesátá. Je čas na střídání stráží. Čím dříve to pochopíme, tím méně krve nás to bude stát. Snad to stihneme.
Autor: Eva Svobodová | středa 7.6.2017 8:18 | karma článku:
40.81 | přečteno: 1720x
Zdroj:
https://evasvobodova2.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=608062
Žádné komentáře:
Okomentovat