neděle 15. října 2017

Něco o Overtonově oknu a výchovné reklamě

Je odpor proti multikulti v reklamě skutečně jenom rasismus? Joseph Overton popsal, jak lze postoje, se kterými většina nesouhlasí, společnosti vnutit salámovou metodou tak, že je nakonec přijme. Souvislost je zřejmá:

Společnost lze zpracovat krok za krokem nejprve diskusí o něčem nepřijatelném, posléze se téma z extrémního přesune do mainstreamu, začne se považovat za vhodné a nakonec se společnost s novým zákonem smiřuje a zaštiťuje kdysi nemyslitelné.

Podobným způsobem se mnoho lidí dívá na "výchovné reklamy", které společnosti vnucují nový a pokrokový přístup ke světu, který má ve shodě s progresivistickým politickým mainstreamem odstranit a změnit starou společnost s jejími hodnotami a zvyklostmi.

Prezentace nadnárodních společností typu IKEA nebo Lidl už dlouhodobě odpovídá nastaveným mantinelům a preferovaným tématům mainstreamu. Vnucuje zákazníkům multikulturní selanku, změny genderových rolí. Vnucuje zákazníkům schémata, která nejsou společnosti vlastní, která jsou zcela zjevně MIMO cílovou skupinu. Mentoruje. Podsouvá. Převychovává.





"Your future is not mine" "Celebrate Norwegian diversity and design" (Foto: Zbyněk Passer, Facebook )

"Tyhle norské reklamy jsou o několik pootočení Overtonova okna dál. Už ani nepředstírají rovnost kultur, ale ohlašují likvidaci té původní jako prostý fakt," píše Zbynek Passer.

Podobně reaguje na aktuální povýšené multikulti mentorování mluvčího Lidlu Martin Weiss v Echo24: "Netvařte se, že když říkáte, že čím více ze světa poznáte, tím jste tolerantnější, šíříte na faktech založenou osvětu. ... I když se tváří jako faktický výrok, k faktům má velmi volný vztah. Je to podobná směsice zastaralých či překonaných odborných poznatků, nepřípustného zjednodušení, zobecnění a marketingu. ... Je to prostě zideologizovaný marketing."

Otázka je, KDO JE CÍLOVÁ SKUPINA. Protože časy se mění. A odpor proti "výchovné reklamě" může být zoufalou a možná často i neuvědomělou konzervativní snahou zabránit progresivistickému rozbití společenských hodnot, rozbití, o které většina prostě nestojí, ač je jí vnucováno.

... ale ono je snazší místo přemýšlení všechno nenávistně zaplácnout červenou nálepkou "rasýzmus!" a požádat o další dotaci na boj s nenávistí. 

Z diskuse: "Předplatil jsem onehdá ženě finský časopis o šití na děti. Za celé dva roky nebyl na obálce ani jeden Fin, potažmo běloch. Samej číňánek, indiánek, černoušek... Přišlo mi to divný? Docela jo. Znamená to, že nemám rád malé číňánky? Ne. Ale stejně jako od indického časopisu očekávám, že v něm budou Indové a indická kultura. Od finského jsem očekával Finy. Pokud Finové budou prezentovat cizí kulturu a obyvatele a rezignují sami na sebe, kdo bude prezentovat tu finskou a Finy? Je malý Fin horší než malý Číňan? Vycházejí v Číně/Africe/Indii časopisy s malými Finy na obálce? Celá ta věc nemá nic společnýho s rasismem, ale s nějakým uvědoměním si a snahou zachovat si vlastní identitu."

Autor: Eva Svobodová| čtvrtek 5.1.2017 18:34 | karma článku: 43.05 | přečteno: 3723x

Žádné komentáře:

Okomentovat